Klinická kapitola

<< ZPĚT

Zvýšený uptake thallia v plících po zátěži u pacienta s koronarograficky prokázanou nemocí všech tří hlavních epikardiálních tepen

MUDr. Milan Kamínek
Klinika nukleární medicíny
 FN Olomouc

70 letý muž po IM přední a spodní stěny s koronarograficky prokázanou nemocí všech tří hlavních epikardiálních tepen (uzávěr RIA a významné stenózy RCx a ACD). Echokardiograficky dysfunkce levé komory srdeční, EF 40%.

Pacient byl vyšetřen pomocí ²⁰¹Tl (protokol stress-redistribuce-reinjekce), přípravek Thallous(Tl201) Chloride Injection.

Scintigrafické zobrazení

Na tomografických řezech po zátěži (obr. 1, vlevo) a v klidu po reinjekci thallia (obr. 1, vpravo) je patrná výrazná dilatace levé komory (LK) po zátěži, se zřetelnou úpravou kavity LK v klidu. Rozsáhlý fixní defekt perfuze hrotu, apikální části přední stěny, nevelký reverzibilní defekt perfuze inferiorně.

/ Obrázek č.1: Perfúzní scintigrafie myokardu -SPECT, zátěž a klid /

Na polárních mapách téhož pacienta (obr. 2, vlevo nahoře zátěž, vpravo nahoře klid) je dobře patrný rozsáhlý fixní defekt apikálně a anteroapikálně (akumulace thallia < 50% maxima i po reinjekci odpovídá jizvě po IM) a poměrně nevelká reverzibilní ischemie spodní stěny.

/ Obrázek č. 2: Perfúzní scintigrafie myokardu - polární mapy, zátěž a klid /

Planární zobrazení (obr. 3, přední projekce): vlevo výrazně zvýšený plicní uptake thallia po zátěži (poměr plíce/srdce 0,80) svědčí pro výraznou pozátěžovou dysfunkci levé komory, pro srovnání je vpravo zobrazení v klidu po 4 hod. (úprava poměru plíce/srdce na 0,56).

/ Obrázek č. 3: AP projekce při perfúzní scintigrafii myokardu, zvýšený plicní uptake /

Diskuse

Ačkoliv rozsah reverzibilní poruchy perfuze není na SPECT myokardu příliš výrazný, u tohoto pacienta s postižením všech tří hlavních epikardiálních tepen nás o skutečném rozsahu ischemie lépe informuje plicní uptake thallia a tranzientní dilatace levé komory. Zvýšené vychytávání 201Tl v plících po zátěži u pacientů s ICHS koreluje obvykle se závažnějším postižením koronárního řečiště (postižení více tepen, kritické stenózy apod.), je nepřímou známkou dysfunkce levé komory srdeční a pojí se s vyšším rizikem kardiální příhody.^(1-3) Klinický význam má i zátěží navozená tranzientní dilatace levé komory - jedná se o poischemické omráčení (“stunning”) myokardu a obvykle je známkou závažnější ICHS.^(3,4) Řada prací prokázala, že omráčení myokardu a nižší globální ejekční frakce levé komory ve srovnání s klidovým stavem může přetrvávat po dobu nejméně l hod. po zátěži.

Literatura

1. Gill JB, Ruddy TD, Newell JB, Finkelstein DM, Strauss HW, Boucher C. Prognostic importance of thallium uptake by the lungs during exercise in coronary artery disease. A Engl J Med 1987;317:1485-1489.

2. Morel O, Pézard P, Furber A. Thallium-201 right lung/heart ratio during exercise in patients with coronary artery disease: relation to thallium-201 myocardial single-photon emission tomography, rest and exercise left ventricular function and coronary angiography. Eur J Nucl Med 1999;26(6):640-646.

3. Chin BB, Moshin J, Bouchard M, Berlin JA, Araujo LI, Alavi A. Hemodynamic indicies of myocardial dysfunction correlate with dipyridamole thallium-201 SPECT. J Nucl Med 1996;37:723-729.

4. Kubo S, Tadamura E, Kudoh T, et al. Transient ischemic dilatation ratio before and after CABG in patients with severe coronary artery disease assessed with stress/reinjection Tl-201 ECG-gated SPECT. J Nucl Med 1999;6(Part 2):S39 (Abstrakt).

   ---

Pracoviště:

kontakt na autora:
tel. 068-5854284, fax: 068-5852519
e-mail: milan.kaminek@fnol.cz

<< ZPĚT