ENDOKRINOLOGIE
- kazuistika
END-39 ze dne 29.09.2015
Diferenciální diagnostika nejednoznačného sonografického nálezu pomocí scintigrafie příštítných tělísek (99mTc-MIBI)-zbytek laloku po TTE či adenom PT?
MUDr. Jaromír Bernátek
oddělení nukleární medicíny
Krajská nemocnice T. Bati a.s., Zlín
Žena, 75 let.
Pacientka po TTE pro polynodózní strumu s nejasným sonografickým nálezem přichází s žádostí o scintigrafické vyloučení patologicky změněného příštítného tělíska.
Z rodinné anamnézy: matka zemřela při porodu, otec ca plic, sestra se léčila se štítnou žlázou
Z osobní anamnézy: hypertenze, diabetes mellitus, chronická renální insuficience
Objektivně: při přijetí eupnoe, afebrilní, bez cyanosy či ikteru, orientačně neurologicky neg., hlava a krk bez zjevné patologie, plíce-dýchání alveolární, bez vedlejších fenoménů, AS reg.70/min, TK 170/90 torr, břicho a DKK bez zjevné patologie
Laboratorně: hyperkalcémie, iPTH v normě
Z vyšetřovacího programu:
Sonografie krku-vpravo po lobectomii, vlevo mapovitě hypoechogenní špatně přehledný terén, uzel
21 mm?, jednoznačná patologie typická pro adenom PT nepřítomna
K detekci, resp. lokalizaci patologicky změněného příštítného tělíska provedena scintigrafie příštítných tělísek pomocí kombinace
700 MBg 99mTc-MIBI
(vyšetření planární+SPECT/CT) a 185 MBq 99mTc-pertechnetát (planární) na dvouhlavé hybridní gamakameře SPECT/ldCT Philips-Brightview (r. výroby 2012) s kolimátorem LEHR postupem dle platných doporučení.
Detekovali jsme oválnou patologickou depozici 99mTc-MIBI v místě předpokládaného levého laloku štítné žlázy (se zřetelně zpomaleným vymýváním radiofarmaka na snímcích v pozdější fázi vyšetření), nález potvrzen počítačovou subtrakcí a lokalizován pomocí SPECT/ldCT.
Diskuse: Z výše uvedeného vyplývá přínos vyšetření pomocí kombinované scintigrafie příštítných tělísek při detekci patologicky změněného příštítného tělíska, v tomto případě v rámci diferenciální diagnostiky nejasného sonografického obrazu. Pro bližší lokalizaci či při atypickém uložení bývá obvykle nutno vyšetření doplnit i o metodu SPECT, nejlépe v kombinaci s CT pomocí hybridního přístroje.
Závěr: Tato kazuistika opět potvrzuje naše výborné zkušenosti s kombinovanou scintigrafií příštítných tělísek.V případě naší pacientky byl nález včetně lokalizace potvrzen chirurgicky, histologicky pak šlo o adenom příštítného tělíska.
/ Obr. 1.: Planární scintigrafie v AP projekci pomocí 99mTc-pertechnetátu (vlevo dole) a
99mTc-MIBI (1.fáze vlevo nahoře, 2.vpravo nahoře)
se zřetelnou akumulací 99mTc-MIBI v místě předpokládaného levého laloku štítnice se zpomaleným vymýváním.
/
/ Obr. 2.: Oblast patologicky zvýšené akumulace 99mTc-MIBI v místě předpokládaného levého laloku štítnice.
/
/ Obr. 3.: Scintigrafie pomocí 99mTc-MIBI metodou SPECT/ldCT se zřetelnou patologickou ložiskovou depozicí radiofarmaka v místě předpokládaného levého laloku štítné žlázy.
/
Pracoviště:
Krajská nemocnice T.Bati a.s.
oddělení nukleární medicíny
Primář:
MUDr. Jaromír Bernátek
Havlíčkovo nábř. 600
762 75 ZLÍN
kontakt na autora:
bernatek@bnzlin.cz
tel.: 577 552 233
<<
ZPĚT
|