Vytištěno z www stránek firmy KC SOLID, spol. s r.o.
klinika.kcsolid.cz
Průkaz adenomu příštítných tělísek
MUDr. Otakar Kraft, Ph.D., RNDr. Vojtěch Ullmann
Klinika nukleární medicíny FNsP
Ostrava-Poruba
Úvod:
U 74 leté nemocné jsme scintigraficky prokázali adenom příštítného tělíska.
Kazuistika:
NO: Pacientka s anémií, vertebroalgiemi, má vyšší hladinu alkalické fosfatázy, na rtg skeletu osteolytické změny. Pro podezření na hyperparatyreózu byla stanovena hladina parathormonu v séru, která byla výrazně zvýšená na 223 ng/l (norm. rozmezí 10-65 ng/l). Při sonografickém vyšetření se příštítná tělíska nezobrazila.
Nemocná byla odeslána na naše oddělení k provedení scintigrafického vyšetření.
Ke scintigrafii příštítných tělísek jsme použili technecistan sodný
(99Mo/99mTc generátor - přípravek UltraTechneKow FM firmy Mallinckrodt
Medical), kterým bylo označeno radiofarmakum methoxyisobutylisonitril (MIBI). Celkově jsme aplikovali 300 MBq
99mTc MIBI do antekubitální žíly. Následovala 30 minutová dynamická scintigrafie štítné žlázy v přední projekci provedená pomocí planární scintilační kamery Nucline TH opatřené kolimátorem pinhole
(obr.1).
/Obr. č. 1: 30 minutová dynamická scintigrafie štítné žlázy na kameře opatřené kolimátorem pinhole./
Na dynamické scintigrafii se v obvyklé poloze zobrazuje norm. uložená štítná žláza obvyklé velikosti, bez ložiskových změn.
Po jejím skončení následovala 5 minutová statická scintigrafie krku a hrudníku na planární kameře MB9200 s kolimátorem s vysokým rozlišením (HR)
(obr.2).
/Obr. č. 2: 5 minutová planární scintigrafie krku a hrudníku v přední projekci pomocí kamery s HR kolimátorem 30 minut po aplikaci
radiofarmaka./
V oblasti krku a hrudníku nezjišťujeme žádné ložisko zvýšené depozice radioindikátoru, které by mohlo svědčit pro ektopické příštítné tělísko s adenomem nebo hyperplazií.
Za 3 hodiny po aplikaci jsme získali 5 minutovou statickou scintigrafii krku na planární scintilační kameře Nucline TH opatřené kolimátorem
pinhole
(obr.3).
/Obr. č. 3: 5 minutová statická scintigrafie pomocí kamery s kolimátorem pinhole 3 hodiny po aplikaci./
V obou lalocích štítné žlázy přetrvává menší množství radioaktivity, pod pravým lalokem je okrsek poněkud vyšší depozice
radiofarmaka.
K ozřejmění tohoto nálezu jsme hned poté nastřádali tomografickou (SPECT) scintigrafii krku pomocí dvoudetektorové tomografické kamery E.CAM firmy Siemens s kolimátory LEHR
(obr.4).
/Obr. č. 4: Tomografická scintigrafie krku 187 minut po aplikaci radioindikátoru. Horní řada: transverzální řezy, prostřední řada snímků: sagitální řezy, dolní řada: řezy koronální./
Je patrné ložisko zvýšené depozice radioindikátoru pod pravým lalokem štítné žlázy.
Závěr:
U pacientky s klinickým podezřením na hyperparatyreózu pomocí dvoufázové scintigrafie doplněné tomografickou scintigrafií prokazujeme přítomnost adenomu příštítného tělíska pod pravým lalokem štítné žlázy. Z uvedené kazuistiky je patrný přínos SPECT vyšetření, které má pro záchyt adenomu příštítných tělísek větší senzitivitu než pouhá planární scintigrafie.
Byla doporučena chirurgická léčba, podle úvahy chirurga se současným peroperačním využitím gamasondy (s aplikací radiofarmaka před operací) ke snadnější lokalizaci adenomu, i když v tomto případě je jeho umístění poměrně jasné.
Pracoviště:
Fakultní nemocnice s
poliklinikou
Klinika nukleární medicíny
přednosta: MUDr. Otakar Kraft, Ph.D.
17.listopadu 1790
708 52 Ostrava-Poruba
kontakt na autory:
otakar.kraft@fnspo.cz, vojtech.ullmann@fnspo.cz
Vytištěno z www stránek
firmy KC SOLID, spol. s r.o.
klinika.kcsolid.cz