Klinická kapitola

<< ZPĚT

Obrovský jaterní hemangiom

MUDr. Otakar Kraft, Ph.D.
Klinika nukleární medicíny
FNsP Ostrava-Poruba

Úvod:

Je uveden případ pacientky s prokázaným obrovským jaterním hemangiomem.

Kazuistika:

53letá žena.
U nemocné pomocí ultrasonografického vyšetření a CT břicha zjištěno v levém jaterním laloku ostře ohraničené ložisko velikosti 12x10x7 cm, s hypodenzním centrem.
Laboratorní vyšetření: jaterní testy i tumor markery – vše negativní.. 

V srpnu 2004 byla pacientka poslána k vyšetření na naši kliniku. 
Provedli jsme tomografickou (SPECT) scintigrafii jater za 40 minut po i.v. aplikaci 500 MBq in vitro značených autologních erytrocytů (in vitro značení erytrocytů pomocí přípravku UltraTAG RBC firmy Mallinckrodt Medical) - scintigrafie krevního kompartmentu oblasti jater. Pertechnetát sodný získán z generátoru Mo-Tc Ultratechnekow firmy Mallinckrodt Medical. Scintigrafie provedena na dvouhlavé tomografické kameře E.CAM firmy Siemens.
SPECT studii jsme střádali s kolimátory nízkoenergetickými s vysokým rozlišením (LEHR), 64 kroků po 20 s v matrici 128x128 při rotaci 360 stupňů. Řezy jsme hodnotili ve všech třech základních rovinách (transverzální, sagitální, koronální). 
Pozorujeme obrovské ložisko patologicky vyšší depozice radioaktivity, které se promítá především do podjaterní krajiny a do dolní části levého laloku. Velikost dle našeho měřítka je 11,5x12,2x7,7 cm. (obr.1).

Scintigramy s popisem:

/ Obr. č. 1: Tomografická scintigrafie jater. Ve dvou horních řádcích řezy transverzální, v prostřední řadě řezy sagitální, v dolních dvou řadách řezy koronální /

Závěr vyšetření: jedná se o obrovský hemangiom v podjaterní krajině vycházející z levého jaterního laloku.

V březnu 2005 byl pacient vyšetřen angiograficky a přijat na chirurgickou kliniku. Od zamýšlené embolizace hemangiomu muselo být upuštěno, protože angiografie prokázala cévní anomálii, která nedovolila embolizaci provést.
V září 2005 byla nemocná opakovaně vyšetřena pomocí CT. Nález co se týká velikosti, tvaru a povahy hemangiomu se nemění ve srovnání s vyšetřením v roce 2004.
Pacientka je po celou dobu asymptomatická.

Diskuse:

Hemangiom je nejčastější benigní ložiskovou lézí jater. Klinicky je zpravidla zcela němý. Diferenciálně diagnosticky však přináší potíže pro možnou záměnu s primárním nebo sekundárním maligním nádorem nebo jinou jaterní ložiskovou lézí. SPECT jater pomocí ^99mTc značených erytrocytů je považována za standardní metodu, jejíž specificita pro záchyt jaterních hemangiomů se blíží 100%, senzitivita je nižší. Je nejspecifičtější z neinvazivních vyšetřovacích metod. Jen u ojedinělých nejednoznačných výsledků lze doplnit dynamické CT vyšetření či NMR jako komplementární vyšetřovací postupy. 
Princip vyšetření je jednoduchý. Hemangiom jako vysoce vaskularizovaná struktura má výrazně vyšší podíl krevního kompartmentu ve srovnání s normálním jaterním parenchymem. Proto – pokud není hemangiom trombotizován nebo fibrózně změněn – se při scintigrafii zobrazuje jako „hot spot“, tj. oblast s vyšší radioaktivitou než okolí. SPECT umožňuje dobrou anatomickou orientaci a odlišení léze od okolních vaskularizovaných struktur. Hranice detekovatelnosti hemangiomů je u SPECT kolem 1 cm. 
Z vlastních zkušeností a v souladu s novějšími literárními údaji zastáváme názor, že scintigrafické sledování perfuzní fáze u hemangiomů nemá diagnostický význam a nezvyšuje ani specificitu, ani senzitivitu vyšetření. Provádíme proto pouze scintigrafii v rozmezí 40-60 minut od aplikace.

Závěr:

U 54 leté ženy jsme scintigraficky prokázali obrovský jaterní hemangiom. 
Při kontrolním vyšetření pomocí CT jater se velikost, tvar a charakter hemangiomu nemění. Dále je vzhledem k nemožnosti provést embolizaci hemangiomu doporučen konzervativní postup s dalším sledováním. Pacientka je stále bez jakýchkoliv potíží. 

Pracoviště:

kontakt na autora:
otakar.kraft@fnspo.cz

<< ZPĚT