Klinická kapitola

<< ZPĚT

Splenóza

doc. MUDr. Otakar Kraft, Ph.D., MBA
Klinika nukleární medicíny
FN Ostrava
Lékařská fakulta Ostravské univerzity 

Splenóza (splenosis) je benigním získaným stavem po ruptuře sleziny následkem traumatu nebo chirurgickým zákrokem (nejčastěji splenektomií). Okrsky slezinné tkáně se implantují mimo slezinu do jiných lokalizací v těle - nejčastěji do jiné části břišní dutiny (včetně pánevní dutiny). Jednotlivé kazuistiky popisují také splenózu v dutině hrudní, v podkoží, v játrech nebo v dutině lebeční. To je tzv. heterotopická autotransplantace sleziny. Stav je potřeba odlišovat od záměrné autotransplantace - když není možné slezinu zachovat, především u dětí a mladých osob se nejčastěji tkáň implantuje mezi listy omenta, pod peritoneum, vzácněji i mimo břišní dutinu. Je ale nutno implantovat minimálně 1/3 původního orgánu.
Splenózu je třeba odlišit od přítomnosti dalších slezin (akcesorní sleziny), které jsou vrozené a jsou výsledkem rozdílů v embryonálním vývoji. Navíc je třeba odlišit splenózu od maligních nádorů. 

Kazuistika:
NO: 44letá žena.
Pacientka prodělala splenektomii po traumatické ruptuře sleziny.
Následně na základě vyšetření CT a USG dochází k podezření na splenózu.
CT břicha: vlevo pod bránicí patrné kulovité hladce konturované ložisko vel. 49 mm, mnohočetná menší ložiska subdiafragmaticky vlevo v počtu cca deseti – vel. 4 až 32x32x10 mm. Další obdobná ložiska do 7 mm v levém mezogastriu. Některá nasedají na parietální peritoneum, další noduly do 8 mm v mezenteriálním tuku v pravém hypogastriu.
USG břicha: útvar mezi levou ledvinou a bránicí má charakter zvětšené akcesorní sleziny, další vícečetná a především drobná ložiska v levém subdiafragmatickém prostoru, pravém hypogastriu a levém mezogastriu – může se jednat o nálet akcesorních slezin po splenektomii, avšak vzhledem k rozsevu a množství ložisek nelze vyloučit maligní proces - vhodné došetření, event. doplnit biopsii.

Scintigrafie sleziny
Aplikovali jsme 150 MBq i.v. teplem (49,5 st. C) alterovaných autologních erytrocytů.
Erytrocyty byly připraveny metodou in vivo / in vitro (aplikován neaktivní roztok pyrofosfátu – kit Technescan PYP a poté provedeno značení ^99mTc-technecistanem sodným (pertechnetát sodný získán z generátoru Mo-Tc UltraTechneKow FM firmy Mallinckrodt Medical).

Scintigrafie byla provedena na hybridní kameře Symbia Intevo firmy Siemens a to SPECT/CT břicha a pánve (obr. 1-7).

/ Obr. č. 1 /





/ Obr. č. 2 / 





/ Obr. č. 3 / 





/ Obr. č. 4 / 





/ Obr. č. 5 / 





/ Obr. č. 6 / 





/ Obr. č. 1 - 7: Fúze SPECT/CT břicha a pánve po aplikaci značených autologních erytrocytů se zobrazením několika různě velkých okrsků tkáně sleziny. / 

V břiše se zobrazuje několik okrsků depozice radiofarmaka, největší vlevo dorzolaterálně, velikosti cca 45x43x39 mm, další je vlevo pod bránicí velikosti cca 27x11x8 mm. Dále zobrazena tři velmi drobná ložiska – dvě vlevo (jedno těsně u břišní stěny, druhé vlevo paravertebrálně) a jedno vpravo pod pravým jaterním lalokem těsně pod břišní stěnou. Závěr: několik různě velkých okrsků funkční slezinné tkáně - splenóza. 
Další okrsky popisované na přiloženém CT jsou tedy zřejmě afunkční tkáně sleziny. 

Závěr:
Pomocí scintigrafie sleziny potvrzujeme splenózu. 

Pracoviště:

Fakultní nemocnice Ostrava
Klinika nukleární medicíny
přednosta: doc. MUDr. Otakar Kraft, Ph.D., MBA
17. listopadu 1790
708 52 Ostrava-Poruba
a Lékařská fakulta Ostravské univerzity


kontakt na autora:
otakar.kraft@fno.cz 

<< ZPĚT