Klinická kapitola

<< ZPĚT

Detekce vícečetného adenomu příštítného tělíska pomocí ^99mTc-MIBI

MUDr. Jaromír Bernátek
oddělení nukleární medicíny
Krajská nemocnice T. Bati a.s., Zlín

Žena, 84 let.

Pacientka s hyperkalcémií, vyšší hladinou PTH v krvi a poruchou kostního metabolizmu odeslána endokrinologem ke kontrolnímu vyšetření po třech letech (tehdy nález negativní) k vyloučení patologického postižení příštítného tělíska. 

Z rodinné anamnézy: nepamatuje se

Z osobní anamnézy: hypertenze, ICHS, osteoporóza, poruchy paměti, nefrolitiáza, nefrokalcinóza, chronická renální insuficience

Objektivně: při přijetí eupnoe, afebrilní, bez cyanosy či ikteru, obezita, orientačně neurologicky neg., hlava a krk bez patologie, plíce-dýchání alveolární, bez vedlejších fenomenů, AS reg. 78/min, TK 170/95 torr, břicho a DKK bez zjevné patologie

Laboratorně: hyperkalcémie, vyšší hladina parathormonu v krvi, vyšší hodnoty urey a kreatininu v krvi

Z vyšetřovacího programu: 
Sonografie-bez zřejmé patologie
RTG skeletu-známky osteoporózy


Na základě zhoršování ledvinných funkcí, kdy vyjádřeno podezření na možnost patologické postižení příštítného tělíska, provedena scintigrafie příštítných tělísek pomocí kombinace 500MBg ^99mTc-MIBI (vyšetření planární+SPECT) a 185MBq ^99mTc-pertechnetát (planární) na dvouhlavé SPECT kameře Philips Forte s kolimátorem LEHR postupem dle platných doporučení.
Detekovali jsem vcelku jednoznačné patologické depozice ^99mTc-MIBI projikující se k dolnímu pólu pravého laloku štítnice a rovněž do přechodu střední a dolní třetiny levého laloku štítnice se zřetelně zpomaleným vymýváním radiofarmaka na snímcích v pozdější fázi vyšetření. Depozice při akvizici metodou SPECT blíže lokalizujeme dorzokaudálně od dolního pólu pravého laloku štítné žlázy a dorzálně od zadní plochy levého laloku štítné žlázy. Tento obraz je ještě zvýrazněn po provedení počítačové subtrakce (viz.obr).



Diskuse: z výše uvedeného vyplývá přínos vyšetření pomocí kombinované scintigrafie příštítných tělísek při detekci patologicky změněného příštítného tělíska, zvláště při nepříliš průkazném vyšetření sonografickém. Pro bližší lokalizaci či při atypickém uložení je vyšetření nutno doplnit i o metodu SPECT. 

Závěr: tato kazuistika potvrzuje naše výborné zkušenosti s kombinovanou scintigrafií příštítných tělísek. V tomto případě byl nález včetně lokalizace potvrzen chirurgicky, histologicky pak šlo o vícečetný adenom příštítného tělíska.

/ Obr.1.: Planární scintigrafie (AP projekce) pomocí ^99mTc-pertechnetátu (vlevo nahoře) a ^99mTc-MIBI (vpravo nahoře) se zřetelnou akumulací MIBI
v blízkosti dolního pólu pravého laloku štítné žlázy a ve střední až dolní třetině levého laloku Dole pak nález po provedení počítačové subtrakce. /





/ Obr.2.: Planární scintigrafie v AP projekci pomocí ^99mTc-pertechnetátu (vlevo) a ^99mTc-MIBI (1. fáze vpravo, 2. fáze uprostřed) se zřetelnou akumulací MIBI
v blízkosti dolního pólu pravého laloku štítnice a na pomezí dolní a střední třetiny levého laloku štítné žlázy a jejím zpomaleným vyplavováním. / 





/ Obr.3.: Scintigrafie pomocí ^99mTc-MIBI metodou SPECT se zřetelnou patologickou ložiskovou depozicí radiofarmaka
dorzokaudálně od dolního okraje pravého laloku štítné žlázy a dorzálně od zadní plochy laloku levého. / 

Pracoviště:


Krajská nemocnice T.Bati a.s.
oddělení nukleární medicíny
Havlíčkovo nábř. 600
762 75 ZLÍN


kontakt na autora:
bernatek@bnzlin.cz
tel.: 577 552 233

<< ZPĚT