Klinická kapitola

<< ZPĚT

Lokalizace sonograficky neprůkazného adenomu příštítného tělíska pomocí ^99mTc-MIBI

MUDr. Jaromír Bernátek
oddělení nukleární medicíny
Krajská nemocnice T. Bati a.s., Zlín

Žena, 50 let.

Pacientka s hyperkalcémií při hyperparathyreóze odeslána endokrinologem k vyloučení patologického postižení příštítného tělíska. 

Z rodinné anamnézy: sestra potíže se štítnou žlázou, matka se léčila s hormonálně aktivním tumorem

Z osobní anamnézy: vředová choroba gastroduodena v anamnéze, psoriáza, osteodystrofie

Objektivně: při přijetí eupnoe, afebrilní, bez cyanosy či ikteru, normální habitus, orientačně neurologicky neg., hlava a krk bez patologie, plíce-dýchání alveolární, bez vedlejších fenomenů, AS reg. 66/min, TK 130/85 torr, břicho a DKK bez zjevné patologie

Laboratorně: hyperkalcémie, vyšší hladina PTH (21,1 pmol/l)

Z vyšetřovacího programu: 
Sonografie-bez průkazu zvětšení příštítného tělíska
RTG-subperiosteální resorpce na ulnárním povrchu PHK


Na základě laboratorního podezření na patologii příštítného tělíska provedena scintigrafie příštítných tělísek pomocí kombinace 500MBg ^99mTc-MIBI (vyšetření planární+SPECT) a 185MBq ^99mTc-pertechnetát (planární) na dvouhlavé SPECT kameře Philips Forte s kolimátorem LEHR postupem dle platných doporučení.
Detekovali jsem vcelku jednoznačnou patologickou depozici ^99mTc-MIBI projikující se k dolnímu pólu levého laloku štítnice se zřetelně zpomaleným vymýváním radiofarmaka na snímcích v pozdější fázi vyšetření, kterou při akvizici metodou SPECT blíže lokalizujeme do těsné blízkosti dolního pólu levého laloku štítné žlázy.Tento obraz je zvýrazněn po provedení počítačové subtrakce (viz.obr).



Diskuse: z výše uvedeného vyplývá přínos vyšetření pomocí kombinované scintigrafie příštítných tělísek při detekci patologicky změněného příštítného tělíska, a to zvláště při neprůkazném vyšetření sonografickém. Pro bližší lokalizaci či při atypickém uložení je vyšetření nutno doplnit i o metodu SPECT. 

Závěr: tato kazuistika potvrzuje naše výborné zkušenosti s kombinovanou scintigrafií příštítných tělísek.V tomto případě byl nález včetně lokalizace potvrzen chirurgicky, histologicky pak šlo o adenom příštítného tělíska.

/ Obr.1.: Planární scintigrafie (AP projekce) pomocí ^99mTc-pertechnetátu (vlevo nahoře) a ^99mTc-MIBI (vpravo nahoře)
 se zřetelnou akumulací MIBI v blízkosti dolního pólu levého laloku štítné žlázy. Dole pak nález po provedení počítačové subtrakce. /





/ Obr.2.: Planární scintigrafie v AP projekci pomocí ^99mTc-pertechnetátu (vlevo) a ^99mTc-MIBI (1. fáze vpravo, 2. fáze uprostřed)
se zřetelnou akumulací MIBI v blízkosti dolního pólu levého laloku štítnice a jejím zpomaleným vyplavováním. / 





/ Obr.3.: Scintigrafie pomocí ^99mTc-MIBI metodou SPECT se zřetelnou patologickou ložiskovou depozicí
radiofarmaka v těsné blízkosti dolního pólu levého laloku štítné žlázy. / 

Pracoviště:


Krajská nemocnice T.Bati a.s.
oddělení nukleární medicíny
Havlíčkovo nábř. 600
762 75 ZLÍN


kontakt na autora:
bernatek@bnzlin.cz
tel.: 577 552 233

<< ZPĚT