Klinická kapitola

<< ZPĚT

MUDr. Otakar Kraft, MUDr. Jozef Kubinyi
Klinika nukleární medicíny
FNsP Ostrava-Poruba

Uvádíme případ 51leté ženy se scintigraficky prokázaným hemagiomem v pravém laloku jater.

51letá žena byla pro nejasný nález při ultrazvukovém vyšetření odeslána internistou v lednu 2000 na počítačovou tomografii (CT) jater.

V dorzolaterokaudálním okraji pravého jaterního laloku je patrná okrouhlá hypodenzita s centrálně naznačenou vyšší denzitou. Obraz je suspektní pro hemangiom, je však netypický, nelze vyloučit patologický infiltrát (rozměr neuveden).

V únoru 2000 byla poslána k vyšetření na naši kliniku.


Scintigrafické zobrazení:

Provedli jsme tomografickou scintigrafii (SPECT) jater za 15 minut po i.v. podání 500 MBq ^99mTc-Sn-koloidu (pertechnetát sodný získán z generátoru Mo/Tc UltraTechneKow FM firmy Mallinckrodt Medical) na jednohlavé tomografické kameře Diacam firmy Siemens. Zjistili jsme ložiskový defekt v dorzolaterální části pravého jaterního laloku
(dva levé sloupce na obr.1).

Za týden poté jsme doplnili SPECT jater za 40 minut po i.v. aplikaci 500 MBq in vitro značených autologních erytrocytů (in vitro značení erytrocytů pomocí přípravku UltraTag RBC firmy Mallinckrodt Medical) - scintigrafie krevního kompartmentu oblasti jater. Přesně v místě defektu na koloidním scintigramu je nyní patrné ložisko s výrazně zvýšenou depozicí radioaktivity (dva pravé sloupce na obr.1).

Obě SPECT studie jsme střádali s kolimátorem s vysokým rozlišením (HR), 64 kroků po 20 s v matrici 128x128 při rotaci 360 stupňů, celkem 5 milionů impulzů. Řezy jsme hodnotili ve všech třech základních rovinách (transverzální, sagitální, koronální), tloušťka řezů byla 6,1 mm.

Závěr obou vyšetření: jedná se o hemangiom v dorzolaterální části pravého jaterního laloku.

Hemangiom je nejčastější benigní ložiskovou lézí jater. Klinicky je zpravidla zcela němý. Diferenciálně diagnosticky však přináší potíže pro možnou záměnu s primárním nebo sekundárním maligním nádorem nebo jinou jaterní ložiskovou lézí. SPECT jater pomocí ^99mTc značených erytrocytů je považována za standardní metodu, jejíž specificita pro záchyt jaterních hemangiomů se blíží 100%, senzitivita je nižší. Je nejspecifičtější z neinvazivních vyšetřovacích metod. Jen u ojedinělých nejednoznačných výsledků lze doplnit dynamické CT vyšetření či NMR jako komplementární vyšetřovací postupy.

Princip vyšetření je jednoduchý. Hemangiom jako vysoce vaskularizovaná struktura má výrazně vyšší podíl krevního kompartmentu ve srovnání s normálním jaterním parenchymem. Proto – pokud není hemangiom trombotizován nebo fibrózně změněn – se při scintigrafii zobrazuje jako “hot spot”, tj. oblast s vyšší radioaktivitou než okolí. SPECT umožňuje dobrou anatomickou orientaci a odlišení léze od okolních vaskularizovaných struktur. Hranice detekovatelnosti hemangiomů je u SPECT kolem 1 cm.

Z vlastních zkušeností a v souladu s novějšími literárními údaji zastáváme názor, že scintigrafické sledování perfuzní fáze u hemangiomů nemá diagnostický význam a nezvyšuje ani specificitu, ani senzitivitu vyšetření. Provádíme proto pouze scintigrafii v rozmezí 40-60 minut od aplikace.

U 51leté ženy jsme scintigraficky prokázali jaterní hemangiom.

Při podezření na jaterní hemangiomy je tomografická scintigrafie po aplikaci autologních erytrocytů značených ^99mTc pro svou neivazivnost a vysokou diagnostickou přesnost vyšetřovací metodou první volby.

Pracoviště:

kontakt na autora:
MUDr. Otakar Kraft
e-mail: otakar.kraft@fnspo.cz

<< ZPĚT