KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM - kazuistika KAR-10 ze dne 23.02.2000 Detekce
viability: klidové vyšetření 201Tl (rest-redistribuce) u pacienta
s výraznou dysfunkcí levé komory (LK) MUDr. Milan Kamínek 66-letý pacient po rozsáhlém QIM anteroseptálně a posterolaterálně s narůstající anginou pectoris (AP) až III st. (EKG viz obr. 1). Koronarografie: RIA uzávřena hned za odstupem z kmene, ACD uzavřena v proximálním segmentu, plní se zleva. Kontrastní ventrikulografie: dilatace LK s akinézou přední stěny, hrotu a posterobazálně, EF 20 %. 201Tl perfuzní scintigrafie myokardu (přípravek Thallous(Tl201) Chloride Injection) byla provedena na žádost kardiochirurgů - u tohoto pacienta má zásadní klinický význam zjištění viability (předpověď úpravy funkce LK po revaskularizaci). V takovém případě lze provést vyšetření (rest redistribuční protokol) - u tohoto pacienta by byla fyzická i farmakologická zátěž vysoce riziková.
/ Obr. 1: EKG: patologické Q II, III, aVF, V1-6 / Obr. 2: 201Tl rest redistribuční protokol: aplikace 100 MBq 201Tl v klidu a SPECT myokardu za 5 min. (rest) a za 4 hod. (redistribuce) po aplikaci. Vlevo tomografické řezy časně po aplikaci (rest), vpravo za 4 hod. po aplikaci (redistribuce). Bez známek významné redistribuce, nález je obdobný na časném i pozdním zobrazení. Fixní defekt perfuze hrotu, apikální části přední stěny a posterolaterálně.
Obr. 3: Polární mapy u stejného pacienta. Vlevo nahoře distribuce radiofarmaka časně po aplikaci (rest), vpravo nahoře za 4 hod. (redistribuce). Fixní defekt perfuze hrotu, apikální části přední stěny a posterolaterálně - tyto segmenty akumulují méně než 50 % maximální depozice thallia v daných tomografických řezech (v použité barevné škále jsou zobrazeny modrou barvou) a jsou obvykle považovány za neviabilní (jizvu po IM). Ostatní segmenty akumulují > 50 % maxima a jsou viabilní (včetně bazální poloviny přední stěny, která je akinetická). Vlevo dole rozdílová polární mapa- bez průkazné redistribuce.
Pozn.: U tohoto pacienta lze očekávat úpravu funkce po revaskularizaci pouze v bazální polovině přední stěny, v ostatních dyskinetických segmentech levé komory je viabilita málo pravděpodobná. Výhodou rest-redistribučního protokolu je možnost detekce viabilního myokardu bez použití fyzické či farmakologické zátěže. Za viabilní myokard bývají označovány segmenty s akumulací thallia > 50 % maxima v daném tomografickém řezu, anebo segmenty s redistribucí (nárůst aktivity na pozdním redistribučním vyšetření ve srovnání s vyšetřením ihned po aplikaci odpovídá hibernujícímu myokardu). Pracoviště:
kontakt na autora:
|
